Alexej Vasiljev:
Avtodor musí hrát ještě rychleji - jako v minulé sezóně

První změna jako trenérském postu proběhla v této sezoně v Avtodoru. Do čela ambiciózních Saratovců se postavil ruský odborník Alexej Vasiljev, který pracoval v klubu jako asistent.
V rozhovoru pro naše stránky mluvil o nových možnostech, změnách ve hře Avtodoru a odpověděl na otázku, proč se právě rozehrávači často stávají dobrými trenéry.

- Jste nyní hlavní trenér Avtodoru. Co se změnilo ve vaší práci?
- Nemohu říci, že se něco dramaticky změnilo. Brad Greenberg mi zadal na začátku přípravy na sezonu směr práce, převzal jsem svou odpovědnost a stále se tím řídím. Změnilo se jen to, že teď už v průběhu zápas nemám sedět, ale stát. Hlavním problémem bylo reagovat na textové zprávy, které mi blahopřály k tomuto jmenování během přípravy na utkání s VEFem (smích).

- Jak jste byl připraven vést klub VTB ligy? Jak se rozvíjela vaše kariéra?
- Mám-li být upřímný, ani teď si pořádně neuvědomuji, co se stalo. Ano, jsem hlavní trenér, pár zápasů mám za sebou. Nic moc jsem ještě nevyhrál.
V mé profesi jsem 10 let. V posledních 4 letech jsem působil jako asistent v Triumphu a Zenitu. Jako asistent trenéra jsem vyhrál Univerziádu v Kazani. Shromažďoval jsem všechny informace a dělil se s názory s trenérem, oni vše konzultovali se mnou.
Zpočátku nebyla žádná řeč o možnosti být hlavním, přišel jsem do Avtodoru pomáhat Greenbergovi. Považuji to za dobrou školu.
Pak mi dal Vladimir Rodionov šanci a já se budu snažit ji využít. Myslím si, že jsem na to připraven. Uvidíme, jak to bude vypadat v reálu. Navíc stanovisko, které půjde odjinud, bude mnohem důležitější než co cítím.

- Jaká je vaše trenérská filozofie?
- Filozofie je jednoduchá - rovnováha ve všem, v útoku i obraně. Miluju, když mužstvo hraje rychle, ale všechno musí mít důvod. Líbí se mi agresivní basketbal. Ale obecně jsem více zaměřen na obranu.

- Co jste jako první změnil po příchodu do nové pozice?
- Hodně se změnilo. Snažíme se zvýšit rychlost míče se zaměřením na obranu. Defenziva se stala více agresivní a různorodá. Raději neustále měníme tempo - v některých případech hrajeme o něco rychleji, někdy pomaleji. Jde o to, aby se soupeř neuchýlil v zápase jen k jedinému systému. Avtodor musí hrát ještě rychleji - jako v minulé sezóně. Takový basketbal se líbí hráčům i fanouškům.

- Druhý zápas Avtodoru pod vaším vedením se hrál v Eurocupu - získali jste vítězství nad Zenitem Vasilije Karaseva, se kterým jste pracoval v Triumphu a Zenitu a ruské sborné...
- Ano, znám jeho techniky a požadavky, vím, jak se chová při time-outech. Myslím, že jsem měl výhodu, věděl jsem, jak se hra bude vyvíjet. Svou roli hrála i skutečnost, že se Zenitu v zápase zranil Artem Vichrov. Využívám této příležitosti a chtěl bych mu popřát brzké uzdravení.
Upřímně řečeno jsem neměl menší strach než před prvním duelem s VEFem. Ale všechny tyto pocity zmizely s úvodním hvizdem. Viděl jsem před sebou jen soupeře, které bylo třeba porazit.

- Mluvme o týmu. Proč jste se rozhodli se rozloučit s Malcolmem Armsteadem?
- Jedná se o symbiózu důvodů. Brali jsme hráče kvůli nějakým cílům a potřebám pro klub. Chtěli jsme vzít rychlého rozehrávače. Dorazil, ale začal mít problémy se zdravím. Malcolm je velmi silný individuálně, ale styl týmu mu nesedl. Povídali jsme si s ním v domnění, že bude naslouchat našim požadavkům, ale nakonec jsme se museli rozloučit.

- Jak dobře se do Avtodoru hodí nováček Paul Stoll?
- Je to reprezentant Mexika, velmi rychlý a s dobrou střelou. A co je nejdůležitější, miluje výhry, které jsou u něj nad statistikami. Dokáže vést míč a otevřít obranu. Má poměrně stabilní střelu, a navíc není chamtivý a rád se dělí o míč.

- Nedávno řekl bývalý slavný pivot Vitalij Nosov, že nevěří v Artemu Klimenkovi. Může podle vás mladý pivot přidat a prodat své přednosti?
- Myslím, že hodně bude záležet na samotném Artemovi, má všechny předpoklady pro další růst. Nesouhlasím s Vitalijem Nosovem, že Klimenko postrádá charakter. Naopak s tím je v pořádku – má ambice a touhu. Artem musí hrát více vyrovnaně, nasměrovat svou energii správným směrem a pak všechno bude v pořádku. Myslím, že je budoucnost ruského týmu na pozici centra.

- Ukazuje se, že všichni přední ruští trenéři současnosti - Jevgenij Pašutin, Vasilij Karasev, Oleg Okulov, Sergej Bazarevič - kdysi byli rozehrávači. Vy nejste výjimkou. Je to jen zajímavý fakt?
- Ne nadarmo se v basketbalu říká: Číslo jedna je trenér na hřišti. V průběhu zápasu má vést tým, řídit tempo hry a pochopit, komu z kluků to ten den jde. Jednička musí znát vše, pochopit, kdo, kdy a proč se uvolní, proč by měl být tam, ne tady. To je celé tajemství. Takže pak není těžké se rekvalifikovat na trenéra – pozice rozehrávače je dobrým předpokladem a zkušeností.

- Naposledy, kdy Vladimir Rodionov jmenoval trenérem bývalého asistenta, to byl David Blatt...
- To bylo dávno. Pod Vladimirem byla spousta dobrých trenérů. David Blatt, Fotios Katsikaris, Neven Spahija - celá galaxie velkých jmen. Každý z nich nakonec dosáhl značného úspěchu a šplhat se po kariérním žebříčku. Jakmile je ve své době v pozici asistentů a jmenoval je hlavními trenéry, znamená, že má cit.